Strana 3 - výtvarné umění-rozhovor

Mladá fotografka Zuzana Průchová studuje od roku 2011 Univerzitu Hradec Králové – obor speciální pedagogika pro osoby s poruchou komunikace a od roku 2012 Fotografickou konzervatoř. Léta studovala na ZUŠ Na Střezině v Hradci Králové výtvarný obor a následně digitální fotografii. Kromě studia na vysoké škole pracuje jako lektorka fotografie pro Kroužky ČR východ.

Výtvarník Vilém Balej pochází z Jindřichova Hradce. Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a na pražské AVU, ateliér Vladimíra Kokolii. V letech 1999–2012 uskutečnil řadu samostatných i společných výstav, např. v Praze, v Olomouci, v Českých Budějovicích nebo v Brandýse nad Labem. V roce 1993 získal čestný diplom v mezinárodní soutěži o návrh novoročenky Fédération Aéronautique Internationale (FAI) a v roce 2002 obdržel Cenu rektora AVU.

Rod Hawkins je z Velké Británie. Občas žije a tvoří i ve Spojených státech amerických. Pochází z prostředí fotografie, produkce, filmu a televize. Setkává se a pracuje s velmi talentovanými lidmi. Umělcem se stal poněkud později. Umění se pro něj stalo vášní. Zrcadlí se v něm jeho život. Ovlivňuje ho především hudba a kultura všeobecně. Rok 2013 pro něho bude plný práce. Čekají ho dvě velké výstavy a aukce. Čeká ho návrat z Ameriky do Evropy a doufá, že konečně navštíví Českou republiku.

Zajímavá žena, plná optimismu, dobré nálady, lásky, pozitivní energie, světla… To je výtvarnice Ludmila Krestešová. Zadíváte-li se na její obrazy, vybaví se vám vesmír, nekonečno, věčnost. Z děl Ludmily Krestešové sálá obrovská energie a teplo. Nejsou ale pro každého. Jsou pouze pro ty, kteří jsou silní natolik, aby dokázali tuto energii a lásku přijmout. Zkuste nahlédnout do jejího života a učte se. Učte se být sami sebou, učte se mít rádi sami sebe, učte se lásce.

Olina Francová se snaží svými pracemi vystihnout dvě slova – touha a komunikace. Uměleckou intencí Oliny Francové je na jedné straně tematizování toho, co je svou podstatou rozdílné a oddělené, jako například žena a muž, na druhé straně ale u ní existuje snaha, aby artefakt byl pro diváka zároveň jakousi uměleckou spojnicí, lávkou či lavičkou vyzývající k překročení nejrůznějších hranic či přímo výzvou k vykročení do jiného světa. Světa, v němž například lidská pohlaví, která jsou jinak v životě plná rozdílů i protikladů, jsou najednou spojena v jeden celek.

Mladý hyperrealistický malíř Jirka Houska se narodil v roce 1985 v Praze. Vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara a absolvoval studium klasických malířských technik na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Zdeňka Berana. Do 12. března je k vidění v Galerii Mainerová v Kurzech malování a kreslení jeho dosud poslední výstava obrazů, která nese název Převážně v divočině. Jirka Houska nepopírá, že jeho tvorbu nepochybně ovlivnila i jeho maminka, taktéž akademická malířka.

Martin Fryč – jméno, které zná z pražského a možná i mimopražského kulturního prostředí snad každý. Člověk, bez něhož by informovanost o pražském výtvarném dění značně pokulhávala. Tento absolvent Univerzity Karlovy, obor dějepis – zeměpis, je již několik let nepřehlédnutelným činitelem pražské kulturní scény. V současné době pracuje už skoro 12 let v personální oblasti (zabývá se vyhledáváním manažerů a specialistů) a mezi jeho koníčky patří především kultura ve většině podob. Soustavně sleduje a dokumentuje pražské vernisáže, chodí na výstavy současného i klasického umění. Absolvoval základní kurz hudební žurnalistiky, už jen zpovzdálí sleduje rockovou hudbu a je velkým milovníkem kvalitních filmů. V roce 2009 byl členem poroty Febiofestu a v letech 1988–1991 členem Společnosti přátel Andreje Tarkovského. Dlouhodobě udržuje kontakt s oborem, který vystudoval, a snaží se pravidelně navštěvovat konference historické geografie.