Strana 17 - film-recenze

Mladý superman má bráchu Alexe Pettyfera alias Johna Smithe! Buďme rádi za něho, že už se nebude na té americké střední cítit tak sám. Pro diváky s voskovými hrdiny ze vzdálené planety však nepřichází ani tak málo jako nenáročná zábava. Osvědčená produkce Michaela Baye (Texaský masakr motorovou pilou, Transformers, Pátek třináctého a další) evidentně sázela na navázání na obrovský kasovní úspěch Stmívání. Ani teenageři prahnoucí po nových vzorech však nebudou z kina odcházet uspokojeni. Můžete si říct, nepodařených filmů je v kině pořád dost. Proč je tedy Jsem číslo čtyři taková neodpustitelná zrada na divákovi?

Série Vřískot ležela posledních jedenáct let pohřbená v zemi, abychom mohli vzpomínat na to, jaký význam ve své době její hra s žánry, pravidly a ironií měla. Jen málokdo si přál, abychom se dočkali oživování, neboť každý by potvrdil, že pacient je už mrtvý. Režisérovi Wesu Cravenovi je už více jak sedmdesát let, přesto někde načerpal energii a předvádí svěží podívanou, která má díky dobrému scénáři velký potenciál nestát se zbytečným pokračováním, které jsme nepotřebovali.

Španělský režisér Jaume Colett-Serra natočil žánrový kousek hollywoodských rozměrů, ale výjimečným se stává díky evropizaci tématu i místa a způsobům, jak diváka otrlého ze všech klišé překvapit. Přesto zarazí, že čím víc se staví do pozice chytrého, tím víc odhaluje svoji hloupost. Láme mu to vaz víc, než kdyby během honiček okamžitě všechna nabouraná auta vybuchovala a lidé jako zázrakem v poslední vteřině zajistili výbušninu.

Adam Sandler je svým způsobem nezpochybnitelný fenomén. Posledních třináct let točí filmy, které se až na drobné rozdíly podobají jeden druhému jako vejce vejci, a přesto dokážou v USA vydělat téměř vždy alespoň sto milionů dolarů (pokud nepočítáme projekty osobitějších režisérů jako P. T. Andersona). Dalo by se tak říct, že lehce definovatelný subžánr „Sandlerovek“ se stal osvědčenou značkou. Jeho základní prvky tvoří Adam Sandler hrající (v různé míře) sám sebe, atraktivní žena, s níž chodí nebo o kterou usiluje, legrační vedlejší postavy, směs romantiky a komedie, fyzický humor, sexuální narážky a závěr, ve kterém se hlavní hrdina dozví nějaké důležité životní moudro anebo dokonce neformálně dospěje.

Po sedmileté odmlce se australský režisér Peter Weir (Rok nebezpečného života, Společnost mrtvých básníků, Truman Show) vrací s dlouho připravovaným skutečným příběhem uprchlíků ze sibiřského gulagu. Ti překonali pěšky, o hladu a žízni a většinou bez oddechu 6500 kilometrů dlouhou pouť za svobodou přes Sibiř, poušť Gobi a Himaláje do Indie. Film Útěk ze Sibiře je památníkem jejich hrdinství.

Pokud vám nic neřekne jméno amerického režiséra Edwarda Zwicka (*1952), jistě si vybavíte jeho hvězdně obsazenou romanci Legenda o vášni či Posledního samuraje s Tomem Cruisem. Filmař, který v poslední době točil spíše válečná dramata (Krvavý diamant, Odpor), se nyní poprvé od svého celovečerního debutu vrací k žánru romantické komedie snímkem Láska a jiné závislosti.

Jestli na vás právě dopadla jarní deprese, nejlepší lék je rozhodně zajít do kina. Průměrných romantických komedií i akčních řežeb je vždycky dost, ty vám neutečou. Co ale zajít na dost neotřelý westernový „animák“? Dámy a pánové, přináším vám zvěsti, že do českých kin právě přichází nějaký divný cizinec, má kolty proklatě nízko u pasu a dlouho se tu neohřeje, tak se na něj běžte rychle kouknout, určitě se dobře pobavíte.