Strana 47 - film-recenze

Kdo má očka krásnější než shrekovský Kocour v botách? Kdo konkuruje zvukům R2-D2? Kdo jezdí po neschůdném terénu lépe než Číslo 5? A kdo dokáže milovat stejně jako člověk? No přece VALL-I! Pixar za pomoci animovaného robůtka do kinosálů rozlévá vlnu nečekaných citů, které nás šimrají od konečků prstů až po poslední nervovou buňku v mozku a které nás neopouštějí ani po skončení závěrečných titulků.

Temný rytíř je tu! Všechno, co se o něm říká, je pravda. Srdce i mozek každého, nejen film milujícího člověka může naplno podlehnout slasti filmového plátna. Temný rytíř se dokázal vymanit z dlouhé řady stejně vypadajících komiksových filmů. Nebyl stvořen jen pro fajnšmekry, byl stvořen i pro ty nejobyčejnější z nás.

Nejpodivnější muž, který se kdy objevil!! Je to člověk, nebo monstrum? Je obojím? Napůl muž, napůl stvůra, mohutný Hulk se probíjí nocí, aby se postavil bok po boku k nejúžasnějším hrdinům všech časů! Ten hromotluk musí být nalezen! Hulk se vrátil!

Dnešní filmový divák od snímků, ve kterých se objevuje město Paříž, většinou očekává patetičnost, klišé a už tisíckrát viděné. Paříž, nový film Cédrica Klapsiche, se trošku odlišuje. Všechno výše jmenované se v něm sice nachází, ale množství naštěstí odpovídá obsahu (i když trošku kratší by to být mohlo).

Prázdninová dávka filmů má slibný rozjezd. Hancock a Will Smith jsou tím pravým, co potřebuje srdce blockbusterového diváka. Žádná logika, super hlášky, nedefinovatelný patos a taky první opravdový afroamerický superhrdina!

Musím přiznat, že po zhlédnutí traileru k nejnovějšímu počinu M. Night Shyamalana, který se kdysi dávno proslavil Šestým smyslem, jsem kromě skutečné zvědavosti získal neodbytný dojem, že půjde nejen o pokračování v řadě jeho typických děl, ale i jakousi esenci, výtah, jádro celé jeho tvorby. Že ono téměř hmatatelně narůstající napětí, dosahované formálními prostředky, které předtím používal k rozvinutí a ozvláštnění příběhu, povýšil ne na dějotvorný princip (to se stalo už v Znameních), ale přímo na hlavní význam a smysl díla. Napjaté očekávání skutečné lahůdky tak provázela obava, zda definitívně nepovýší formu nad obsah (ve Vesnici měl k tomu už nebezpečně nakročeno). Stalo se?

První anglicky mluvený film nejuznávanějšího čínského režiséra Wonga Kar-Waie byl většinou filmových kritiků přijat vlažně. Pro mnohé znamenal zklamání. Scénář s jednoduchými frázemi, herecký debut Norah Jones a kamera Daria Khondjiho (Sedm, Svůdná krása, Evita) jim nestačily. Spojení čínského a amerického vnímání v Mých borůvkových nocích (2007) má totiž podobu novorozeneckých mozkových synapsí, které sice fungují, ale ještě ne moc dobře. Ani přesto nesmíme Wongův film zavrhovat.