Strana 13 - film-recenze

Americký snímek Obhájce měl poněkud ulehčenou cestu k divákovi díky knižní předloze spisovatele Michaela Connellyho, v českém překladu uváděné jako Advokát. Jedná se o bestseller populárního amerického spisovatele, jehož příběh byl do filmu z velké části přejat. V žádném případě ovšem nelze mluvit o prostém převedení knihy do filmu po stránce estetické. Obhájce směle kombinuje okázalý styl kriminálek postavených na pozlátku a klipové estetice a zároveň se výrazně snaží přiblížit mistrům příběhu, jakými jsou například bratři Coenovi. Tím se stává Obhájce atraktivní pro širokou škálu diváků.

Vzpomínáte si ještě na to, když jste viděli poprvé Nebezpečné myšlenky a bědovali jste, že taky chcete za třídní Michelle Pfeiffer? A už jste někdy uvažovali nad tím, jaká by byla učitelka Cameron Diaz? Podle nové hollywoodské komedie Jakea Kasdana (Californication) by to byla pořádně Zkažená úča. Přestože Cameron už táhne pomalu na čtyřicítku, pořád si může dovolit být zkažená a přitom pořádně sexy. Když tohle všechno může ukázat v komedii, sice bez uměleckých ambicí a extra originálních gagů, ale napsané tak, aby pobavila létem zlenivělé mozky, kdo by se netoužil vrátit na střední?

Kapitán Amerika do našich kin přichází jako poslední „sólový“ film představující komiksovou postavu, kterou příští rok uvidíme jako součást týmu superhrdinů Avengers (česky Mstitelé). Na rozdíl od svých předchůdců, alkoholem zmítaného samolibého Irona Mana, jekyll-hydeovského Hulka a rodinnými trampotami pronásledovaného arogantního Thora, řeší Steve Rogers alias Kapitán Amerika (Chris Evans) spíše problémy fyzického rázu. Jako dušínovsky jednorozměrný hrdina má totiž odjakživa v hlavě ujasněno, že chce bojovat proti padouchům. Se svými mdlými tělesnými dispozicemi ale vyniká spíše trpělivostí, s jakou přijímá rány protivníků. Tedy až do chvíle, kdy se stane objektem vládního experimentu na vytvoření supervojáků, jež mají ve druhé světové válce porazit nacisty.

Český distribuční název Intimní past patří americkému snímku, který se v propagačních materiálech pyšní přídomkem horor či thriller. Standardní stopáž devadesáti minut pro celovečerní snímek je v tomto případě značně přehnaná, protože se ve skutečnosti zřejmě jedná jen o reklamu na koupelny. Hilary Swank, nevhodně zvolená coby sexy objekt úchylovy obsese, totiž jakoukoliv činností nakonec směřuje k tomu, aby si dala sprchu, sklenku vína a šla spát. Je nepravděpodobné, že neoddiskutovatelné utrpení, které divák zažívá při sledování Intimní pasti, je ono kýžené dech beroucí masochistické potěšení hororového fajnšmekra.

Letní filmová sezóna se kvapem blíží ke svému konci, a než se dočkáme mírně opožděné premiéry Kovbojů a vetřelců, velmi zpožděného Green Lanterna a absolutně směšně odložené Super 8, přicházejí opice. Může se to zdát jako krok zpět vracet se k lidoopům, ale remake ze světa Planety opic se pokouší nejen posunout hranice možností digitálních kouzel. Zároveň se snaží nehanobit své kořeny, jak se to málem podařilo Timu Burtonovi s verzí z přelomu tisíciletí.

Filmové studio Pixar si v posledních deseti letech ve světě animovaného filmu vybudovalo neotřesitelnou pozici. Rok co rok uvádí do distribuce jeden snímek, který sklízí veliké úspěchy jak u diváků, tak u kritiků. Hledá se Nemo, Úžasňákovi, Ratatouille, VALL-I a Vzhůru do oblak dokonce vyhrály Oscara za nejlepší animovaný film roku. Vzhledem k vysoce nastavené laťce kvality proto bylo od začátku podezřelé, že z Pixaru nám letos namísto nového světa a postav přinesou pokračování svého nejdětinštějšího příběhu. Již první trailery nepůsobily zdaleka tak přesvědčivě jako v minulosti. A následující internetové klepy, které tvrdily, že Auta 2 jsou prvním opravdovým selháním Pixaru, se nakonec potvrdily.

Vraťme se na chvíli do školních lavic, do hodiny literatury, v níž se vyučuje o dílech romantismu a realismu 19. století. Výtečným příkladem je zde rozsáhlý román Charlotty Brontëové, který je natolik univerzálním příběhem, že v následujícím století zaujal i hordy autorů ve filmovém průmyslu. Díky tomu se Jana Eyrová dočkala nespočtu filmových přepisů, které se tu více, tu méně podobají rutině. Letošní verze vám vynahradí hodiny strávené u knihy, ale sama o sobě neobstojí.