výtvarné umění

V pátek 10. února proběhla v restauraci Adriatico jednorázová valentýnská výstava šperků a obrazů Alexandry Hejlové spojená s vystoupením česko-italské zpěvačky a herečky Marie Parové, známé z filmů F. Felliniho. Jejím hostem byl autor a zpěvák Jindřich Kraus. Malířka A. Hejlová vystudovala výtvarnictví a keramiku. Ve svých začátcích malovala obrazy staré Prahy, které její kariéru v zahraničí odstartovaly. Používá většinou akrylové barvy. V současné době pracuje hlavně na figurální, lehce erotické malbě. Svou tvorbu rozšířila o techniku pastelů a malovaného hedvábí. Od roku 2004 je také úspěšnou ilustrátorkou. V roce 2006 vydává své obrazy společně s texty a verši nakladatele, textaře, básníka, zpěváka, scenáristy a režiséra Jindřicha Krause v knize Život krásný barvy má.

Do 4. března bude v Galerii Hollar otevřena výstava Miloslava Polcara s názvem Prostor grafiky. Absolvent pražské VŠUP studoval v ateliéru monumentální malby u prof. Zdeňka Sklenáře a Václava Menčíka. Věnuje se volné grafice, kresbě a malbě. Podstatný je pro něho vlastní moment procesuálnosti – transferu, prezentující matrici jako rozhodující článek přenosu a aktivně zapojující i vlastní nosič – tiskovou plochu. V počátku se Polcarovo dílo soustředilo na poetiku znaku, písma, divoké kaligrafie, v širším slova smyslu na oblast mezi písmem a obrazem, což jsou od časů moderny stále provokující zdroje umělecké imaginace. Dnes se na výstavě můžeme setkat s jeho virtuálním slepotiskem, lineární strukturou a dřevořezy.

Do 27. května bude v Národní galerii ve Šternberském paláci otevřena výstava Rembrandt & Co.: Příběhy umění ve století blahobytu. Výstava představuje 120 obrazů zlatého věku holandského malířství ze 17. století, včetně více než 70 nově zrestaurovaných, vystavených či objevených děl ze sbírek NG. Kromě toho se představí 12 zapůjčených děl z galerií jako Rijksmuseum Amsterdam, Amsterdam Museum, Staatliche Museen Berlin, Szépmüvészeti Múzeum Budapest, Lobkowiczké sbírky a řady dalších. Rozsáhlá výstava nabídne možnost náhledu na tehdejší společnost v novém světle a do jisté míry nastaví zrcadlo současné české společnosti.

Až do 22. dubna bude v 2. patře Staroměstské radnice otevřena výstava Michala Nesázala s názvem E. L. F. Výstava nám přináší pohled do fiktivního světa, skrývajícího se pod značkou E. L. F. Pohybuje se na hraně reality a iluze. Michal Nesázal představuje celistvě pojatou instalaci, vytvořenou speciálně pro tento prostor. Tento výtvarník je výraznou osobností současné české scény. Je držitelem ceny Jindřicha Chalupeckého. V posledních letech se zabývá především kresbami mnohostranně poukazujícími na rozpory dnešního světa.

Prahu ovládl další ročník Bohemian Carnevale Praha (BC), který poběží včetně doprovodných programů až do 21. února. Cílem projektu je oživení městské tradice karnevalu, který patřil k vrcholům společenského života od vlády Lucemburků přes mozartovskou éru až do 1. republiky. BC navazuje na historické výpravné alegorické slavnosti pořádané na území Čech, jejichž počátek sahá do období středověku a jejichž každoročně se opakující proslulé oslavy probíhaly až do nedávné minulosti. Je znovuzrozením tohoto fenoménu oslavujícího lidskou radost a pospolitost. BC se uskutečňuje v Praze v masopustním období. Probíhá na veřejných prostranstvích, v palácích, muzeích, galeriích, divadlech, školách a dílnách, ale také v restauracích a obchodech.

Zhruba do konce března je v Absinterii v Jilské k vidění výstava obrazů plzeňské malířky Jarmily Krynické. Plzeňská rodačka absolvovala samostatné studium. Soustavně se věnuje nefigurativní malbě od roku 1980. Samostatně vystavuje od roku 1987. Ve svých obrazech se snaží o harmonii mezi zvoleným námětem a přístupem k jeho zpracování. Její obrazy zakoupily významné instituce, např. Plzeňský Prazdroj, a. s., Myslbek – Praha, Americká ambasáda – Praha, Západočeské muzeum – Plzeň, Západočeské vodárny – Plzeň nebo EMG – Plzeň.

Do 2. března bude v Galerii Jaroslava Fragnera otevřena výstava s názvem Block City, vycházející z patnáctiletého výzkumu holandského architekta Barta Goldhoorna o možnostech bytové výstavby v budoucnosti. Jeho koncept „Block City“ je kombinací analyzovaných sídlišť ze 60. a 70. let a kontextuálního, individualistického, ale také velmi drahého „Designer City“. Goldhoorn dostal možnost tuto koncepci vyzkoušet v novém městě pro 40 tisíc obyvatel jižně od Moskvy. Výsledkem jsou 4 masterplány a 150 modelů bytových domů od architektů z celého světa, které jsou od roku 2011 součástí putovní výstavy.