Zhruba do konce března je v Absinterii v Jilské k vidění výstava obrazů plzeňské malířky Jarmily Krynické. Plzeňská rodačka absolvovala samostatné studium. Soustavně se věnuje nefigurativní malbě od roku 1980. Samostatně vystavuje od roku 1987. Ve svých obrazech se snaží o harmonii mezi zvoleným námětem a přístupem k jeho zpracování. Její obrazy zakoupily významné instituce, např. Plzeňský Prazdroj, a. s., Myslbek – Praha, Americká ambasáda – Praha, Západočeské muzeum – Plzeň, Západočeské vodárny – Plzeň nebo EMG – Plzeň.

Do 2. března bude v Galerii Jaroslava Fragnera otevřena výstava s názvem Block City, vycházející z patnáctiletého výzkumu holandského architekta Barta Goldhoorna o možnostech bytové výstavby v budoucnosti. Jeho koncept „Block City“ je kombinací analyzovaných sídlišť ze 60. a 70. let a kontextuálního, individualistického, ale také velmi drahého „Designer City“. Goldhoorn dostal možnost tuto koncepci vyzkoušet v novém městě pro 40 tisíc obyvatel jižně od Moskvy. Výsledkem jsou 4 masterplány a 150 modelů bytových domů od architektů z celého světa, které jsou od roku 2011 součástí putovní výstavy.

Do 26. března bude v Doxu otevřena architektonická výstava s názvem Anastomosis. Projekt Anastomosis prezentuje jiný pohled na fungování současného města a řešení jeho problémů. Město je chápáno jako uzavřená struktura se „zamrzlou evolucí“. Jeho další vývoj nelze zajistit komplexní přestavbou, ale adaptací. K nastartování tohoto ozdravného procesu je potřeba aktivovat drobná, avšak významná propojení – anastomosis. Pojem „anastomosis“ si architekti vypůjčili z medicíny a biologie, kde označuje propojení orgánových systémů v těle.

V režii Patrika Hartla vznikla v Divadle v Celetné inscenace Něžná je noc propojující fragment Dostojevského Zločinu a trestu a novelu Něžná stejného autora. Výsledkem je neobvyklá, emocemi nabitá podívaná stojící na hereckém mistrovství Martina Hofmanna. Po dlouhé době se také jedná o režijní počin, který nepodceňuje divákovu fantazii a naopak ji zaměstnává v každém okamžiku.

Divadlo v Celetné se rozhodlo rozšířit pole své působnosti a věnovat nedělní představení Kašparu především dětem. Malí diváci mohou od poloviny ledna chodit na světovou premiéru generacemi oblíbených Mikulášových patálií. Že to byl krok dramaturgicky úspěšný, dosvědčují nejen představení vyprodaná na dlouho dopředu, ale především smějící se děti odcházející z divadla se slovy: „Škoda, že už to skončilo.“

Legendární americký režisér Martin Scorsese se ve svých filmech vždy zabýval především temnými aspekty lidské povahy a společnosti. Nyní přichází do českých kin jeho poslední počin Hugo a jeho velký objev, který do Scorseseho předcházející filmografie příliš nezapadá, neboť se od začátku své reklamní kampaně prezentuje jako (trojrozměrná) dobrodružná podívaná pro celou rodinu. Tato žánrová nálepka ovšem působí částečně klamavě, protože Hugo a jeho velký objev je ve své podstatě docela jiným dílem.

Politické prostředí je semeništěm i shromaždištěm podvratných charakterů, které kvůli pokřivené touze po moci nasazují masku, aby obalamutily prostý lid. Ten jim ve své nevědomosti přiřkne pravomoc a bez vlastní iniciativy zůstává ve spárech takového člověka. Den zrady není o takových bezpáteřních uzurpátorech moci. Pojednává o složité osobnosti, která chce být strůjcem cesty k moci, ale ne jejím přímým držitelem. Ať je cena jakákoli.